Barvy
Lidské oko
Barevné vjemy
Vliv okolí
Barevná adaptace
Paměťové barvy
Ideální systém
Jak vidí barvu zobrazovací systémy
Jak vidí barvu film
Spektrální citlivost
Senzitometrická charakteristika
Moderní barevné materiály
Přesná barva
UV problém
IR problém
Další barevné problémy
Maskovaný a nemaskovaný negativ
Složky brzdící vyvolávání
Kontrast
Barevné vyvážení
Barevný kopírovací film
Jak vidí barvu elektronické systémy
Snímání filmu
Zpracování digitálního negativu
Film versus elektronika
Barevný prostor
Digitální negativ
Telecine
Barva na monitoru
Zpracování signálu
Jak vidí barvu budoucnost
Barevné korekce


Jestliže spektrální citlivosti určují, jak určitý film zaznamenává RGB světlo, barevné korekce řídí sytost a barevný tón záznamů, které ve výsledku vznikají. Při kopírování negativu by každé barvivo mělo odečítat (pohlcovat) světlo doplňkové barvy a jen toto světlo. Čím více je dané barvy na originální scéně, tím více doplňkového barviva se vytváří na filmu. Jasný červený obraz by měl například vytvořit v negativu hodně azurového barviva a jen azurového. Čím vyšší je hustota azurového barviva, tím méně červeného světla propustí. To se ale nestává. Azurová vrstva také nežádoucím způsobem částečně pohlcuje modré a zelené světlo. Znamená to, že azurová vrstva sice pracuje, jak bylo zamýšleno a řídí průchod červeného světla, ale také vykazuje nežádoucí efekty snižováním propustnosti pro zelenou a modrou. To způsobuje nežádoucí posuny v sytosti a barevném tónu všech barev. Podobný problém je i u purpurové vrstvy. Tyto nežádoucí absorbce způsobí znesycení a znečištění barev. Problém se nazývá “mezivrstvový - meziobrazový jev”. Lze
jej korigovat pomocí dvou typů složek - Barevných maskovacích složek a Složek brzdících vyvolávání